Už od (mého) malička jsme si celá rodinka přáli pejska. Náš vysněný "cíl" byl labík. Po přestěhování do vlastního baráku jsme okamžitě začali pátrat, kde takovýho chlupáče sehnat.
V srpnu nastala naše chvíle, když nám paní Haltufová oznámila, že mají ještě jednoho volného žlutého pejska.
Pár dní poté už jsme měli našeho vysněného Verdíka doma v pelíšku.
Když byl Verdíkovi rok, začali jsme chodit na cvičák. Konečně jsme zjistili, že se pes vodí u LEVÉ nohy(!), což pro nás znamenalo přeučování. Základní povely jako je ke mě, sedni, lehni jsme už měli "jakštakš" zmáknutý, takže jsme pilovali povely další.
Docela oříškem byli obraty. Verdy to zvládal skvěle, ale mě se motali nohy a ruce dohromady. Nakonec jsme to zvládli! A nejen to! Například odložení a štěkání na povel umíme parádně, poněvadž TO Verdíka baví.
A navíc! Po vysilujícím trénování, když už jsme měli s Verdym nervy na dranc, jsme zvládli APORT!(Hodím dummík, Verdy se k němu pomaloučku přibližuje, stojíc nad dummíkem kouká do dálky, papá trávu, čuchá,... ale nakonec dummíka uchopí a za zvuku mého jásotu a povzbuzování ho přináší:D). Je to jeden z našich největších úspěchů, protože Verdy toho dummíka prostě nenáviděl :D
Náš cvičák je vlastně agiliťáckej cvičák. Vendulka je naše šikulka, takže se rychle naučil skákat skočky, prolízat tunelem, proskakovat zavěšeným kruhem, zdolávat áčko, kladinu i houpačku.
Agility mě začalo bavit, takže jsme se rozjeli na závody do Českých Budějovic. V kategorii začátečníků LA jsme získali 6. místo.
Bohužel Verdy není agiliťáckej typ, místo běhu se po parkuru plouží, čuchá, čůrá,... Takže jsme se rozhodli, že závodění necháme a budeme si skákat pro zábavu.
Někdy i dokonce překvapuje "rychlostí a nadčením", se kterým parkur zdolává.
Společně s agility jsme se začali věnovat i dogdancingu, ale my tomu s Verdíkem říkáme psí blbnutí.
Oba nás to baví. Verdí dostává piškotky a já jsem pyšná, že jsem ho dokázala naučit nějaký ty blbosti.
Umíme například sudy, prolízat mezi nohama, plazit se, prosit, dávat packy, klanět se,.... a nejlíp nám jde pusinkování :-)
Verdy je náš první pes, takže jsme ho dokonale "vymazlili" podle našich představ. Všechny miluje (hlavně fenky, až to teda občas přehání :D ), na každýho se culí, všechny "svoje kámoše" vítá, když k nám přijdou na náštěvu, ale pokud k nám zamíří někdo Verdymu neznámý, hlídá. Pak už jen stačí onoho dotyčného pozdravit a z neznámého se okamžitě stane známý :D
Každý den se chodíme společně venčit. Hlavní trasa vede někde v přírodě, ale zajdeme i do města, aby Verdy "nezdivočel" tou naší okolní "divočinou" :-)
Je to prostě naše sluníčko, které nám všem až neuvěřitelně změnilo život!